Je zákonité, že s postupem času, se změnou generací, technickým rozvojem a socioekonomickým vývojem se mění i styl života. Velký vliv na to má i životní úroveň. Potěšitelné je, že se mnohdy nová generace ke zvykům a tradicím vrací anebo si je alespoň připomíná.
Jedním ze zvyků, u kterých nepamatujeme přerušení je Masopust, tedy masopustní průvod, který dříve procházel obcí na masopustní úterý a později až dodnes bývá v sobotu převážně v době masopustu. Dříve maškarádi sbírali kromě koblih, peněz, alkoholu, vajíček a bonbónů pro děti, také maso, uzené maso, sádlo. Večer byla veselice v hospodě, kde se posbírané úžitky konzumovaly. Část se prodala a z peněz se uhradila útrata.
Do osmdesátých let minulého století se v zimě scházely ženy-sousedky ke draní peří, střídavě v obydlích, kde si připravili husí peří. Draní končilo poslední den dodýrkami, kdy hospodyně upekla bábovku, cukroví, navařila kafé a dračky pohostila.
Oproti podzimnímu posvícení, které se naposled konalo v říjnu roku 1973, dodnes zachovanou tradicí je také pouť. Ta se koná v červnovou neděli, která je nejbližší svátku Jana. Váže se k patronu našeho kostela svatého Jana Křtitele. Poutní veselí počíná stavěním máje obvykle v sobotu před poutní nedělí.
Velikonoce jsou spjaty s koledníky, kteří s vrbovou pomlázkou (u nás zvanou žíla), obchází děvčata. Mladí koledníci sbírají vajíčka a sladkosti, starší pentle a dospělí nepohrdnou štamprlí alkoholu. Z obecních kulturních akcí pořádaných dvacet let a více lze uvést jako tradici: Obecní bál. Vítání občánků, které pořádáme i pro okolní obce. Dětské dny jako karneval. Slavnost lípy (zvanou Lipka), která začíná soutěžemi pro děti a postupně se přenese i k programu pro dospělé. Jednou za dva roky setkání důchodců společně s okolními obcemi. Mikulášskou nadílku spojenou s rozsvěcováním vánočního stromku za zpěvu koled na návsi. Z vánočních zvyků a tradic se většinou zachovává vánoční stromek s dárky, zejména pro děti a štědrovečerní kapr.